-
Nejnovější
-
Děti a mladí
-
Období
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním botiček.Oba tlačili ,tahali,kroutili ale pořád se do těch botiček nemohli dostat.Když se to konečně podařilo a oba si upocení sedli,chlapeček se podíval na boty a povídá:Paní učitelko,ale my jsme dali ty botičky obráceně!!!!Paní učitelka se podívá a opravdu jsou boty obráceně.Zachová klid ,boty sundala a znovu je rvou na nožičky správně.Když se to podaří ,tak se chlapeček podívá na boty a říká:To ale nejsou moje botičky víte???Učitelka se kousne do jazyka a místo aby řvala jestli to nevěděl dřív s námahou zase botičky sundala.Když byli dole povídá chlapeček:To jsou botičky mého brášky,ale maminka říkala že je teď budu nosit já!!!!Učitelka již nevěděla jestli se má smát nebo plakat a tak pomohla chlapečkovi znovu boty nazout.Když potom všem mu pomáhala do kabátku,tak se zeptala:A kde máš rukavičky??? Chlapeček odpověděl:Rukavičky jsem si schoval do botiček!!!
Trestní proces s učitelkou začne příští měsíc.......
Další vtipy z kategorie
Dvacetiletý vysokoškolák přijede za babičkou a slavnostně jí oznámí: „Babi, já mám dítě!”
„Opravdu?” zamyslí se babička. „Ani se mi nezdálo, že bys nějak ztloustl!”
-
+


25. 12. 2011
Ptá se Pepíčka překvapená maminka: „Odkud máš to dámské kolo?”
„Byl jsem s Evičkou na výletě,” vypráví hoch. „Na osamělé cestičce zavřela oči a řekla: Vezmi si, co chceš. Tak jsem si vzal kolo!”
-
+


25. 12. 2011
„Mami, řekni mi něco o tom... víš?”
„Na to máš ještě dost času!”
„No to je fakt, vždyť jsem teprve ve třetím měsíci.”
-
+


25. 12. 2011
„Dědeček říkal, že jsi takový puntičkář, že když mu vypleješ záhonek, tak tam dva roky nic neroste,” oznamuje Arnoštovi máma.
„To musí být rád,” libuje si synek.
Matka vypění: „Rád?! Víš, jaké divadlo mi ztropil do telefonu, ty troubo?! Dva roky mu tam neroste žádná zelenina!”
-
+


25. 12. 2011
„A teď ti, synku, povím, jak dobrým žákem jsem byl,” pravil otec.
„Prima, tati,” lebedí si klučina, „mám rád pohádky!”
-
+


25. 12. 2011
Petr s Pavlem se koulovali a starší Pavel měl od začátku jasnou převahu. Když Petra trefilo pár vteřin po sobě několik přesně mířených ran, vystoupil ze svého „opevnění” s rukama nad hlavou: „Vzdávám se! Už mi zbyla jenom jedna koule.”
Pavel se směje: „Tak to abys zrušil to dnešní rande!”
-
+


25. 12. 2011
„Chlapečku, je doma tatínek?”
„Není.”
„A kdy se vrátí?”
„Když se prý bude dobře chovat, tak za deset let.”
-
+


25. 12. 2011
Malá Kristýnka povídá odpoledne matce: „Mami, musím si jít koupit sešit.”
„Opovaž se!” napomene ji maminka. „Venku leje, že by člověk psa nevyhnal. Pro sešit ti půjde táta!”
-
+


25. 12. 2011
Děti na procházce v lese spatří oběšence. Všechny se s křikem rozprchnou, jen malinký Adolfek zůstane. Zamíří přímo k umrlému, chvíli si ho prohlíží a pak znechuceně povídá: „Přestaň se už konečně houpat, sobče, ta houpačka není jenom tvoje!”
-
+


25. 12. 2011
„Heč, můj děda dělá papeže na Jupiteru!” vytahuje se dětem ve školce Pepíček.
„No a?” mávne rukou Jáchymek. „Můj děda je ředitelem Sluneční soustavy!”
-
+


25. 12. 2011